Kdo způsobuje kokcidiózu?

Kokcidióza pojmenujte velkou skupinu nemocí způsobených kokcidiemi. kokcidie – jednobuněční prvoci. Parazitují v epiteliálních buňkách střevní sliznice a u některých zvířat kromě střev i v epiteliálních buňkách žlučovodů jater (králíci) nebo v ledvinách (husy).

Kokcidióza

Původci kokcidiózy jsou velmi rozšířeni a mohou způsobit devastující enzootická onemocnění, která způsobují velké ekonomické škody v zemědělství. Úmrtnost může být zvláště vysoká u mladých zvířat a ptáků. U králíků tedy úmrtnost často dosahuje 85% a mezi kuřaty – 100%; Kokcidióza může velmi často způsobit vysokou úmrtnost telat, jehňat a dalších domácích zvířat.

Kokcidie mají složitý vývojový cyklus. Parazit v jednom z vývojových stadií proniká do epiteliálních buněk, kde roste a poté vícenásobným dělením produkuje malé dceřiné buňky. Ty opět infikují epiteliální buňky a opakují jejich mnohonásobnou reprodukci. Takové nepohlavní rozmnožování je nahrazeno pohlavním procesem.- V této době se u kokcidií tvoří samčí a samičí reprodukční buňky.

Samci splývají se samicemi, což má za následek vznik tzv oocysta. Má dvouokruhový plášť a granulovanou protoplazmu. V této formě se oocysta uvolňuje do vnějšího prostředí s výkaly. Ve zevním prostředí prochází parazit dalším vývojem, kde dospívá do invazivního (infekčního) stadia. Vlivem světla, tepla a vlhka se v oocystách tvoří spory, ve sporách sporozoity. Takto zralé oocysty mohou infikovat zvířata. Při požití do těla zvířete dochází k destrukci membrán oocyst ve střevě, uvolňování sporozoitů, které pronikají do epiteliálních buněk střevní sliznice, kde způsobují zánětlivé procesy doprovázené průjmem.

Oocysty kokcidií mají v závislosti na druhu širokou škálu tvarů: oválné, kulaté, vejčité, hruškovité atd. (obr. 159). Oocysty jsou velmi odolné vůči vnějším nepříznivým podmínkám. V hnoji mohou přežít až 3 měsíce a na pastvinách až rok nebo déle. Oocysty kokcidií jsou velmi odolné vůči dezinfekčním prostředkům, zabíjí je pouze vařící voda. Kokcidie přežívající ve vnějším prostředí (na pastvě, v podestýlce, hnoji, v malých nádržích) se dostávají s kontaminovaným krmivem nebo vodou do těla zvířat, kde se rychle množí a způsobují vážná onemocnění.

Každý živočišný druh je parazitován určitými druhy kokcidií, které jsou přísně specifickými parazity pouze svých hostitelů. Kokcidie, které parazitují např. na králíkovi, tedy mohou způsobit onemocnění pouze u těchto zvířat, jiná zvířata kokcidie nenakazí.

READ
Jaký je nejnebezpečnější papoušek?

Kokcidióza skotu. Kokcidiózu u skotu způsobuje několik (až 10) druhů kokcidií. Liší se od sebe tvarem oocysty, stavbou skořápky a zbytkovými tělísky v oocystě nebo sporami při zrání (sporogonie).

Distribuce. Kokcidióza se vyskytuje v jižních i severních oblastech a hlavně v těch farmách, kde jsou špatné podmínky krmení a údržby. Nejčastěji jsou postižena telata do 6 měsíců věku, ale mohou se vyskytnout ojedinělé případy onemocnění u starších mladých zvířat a dokonce i u krav. K infekci dochází prostřednictvím vody, krmiva, krmítek a předmětů péče kontaminovaných oocystami kokcidií.

Známky nemoci. Kokcidióza je akutní. Latentní období onemocnění je 14-21 dní. Onemocnění začíná poruchami trávení. Výkaly jsou tekuté, často poseté krví. Chuť k jídlu chybí nebo je oslabená. V těžkých případech krvavý průjem a vysoká horečka. Celková deprese, rychlá vyhublost zvířete, mimovolní vylučování trusu. Žvýkání se zastaví. Smrt může nastat 5.–12. den. U telat je onemocnění závažné a pokud se neléčí, může způsobit vysokou úmrtnost. Dospělá zvířata onemocní méně často, zpravidla jsou přenašeči kokcidiózy.

patologické změny. Mrtvoly jsou vyčerpané. Sliznice očí a úst jsou bledé. Anus je kontaminován výkaly. Otvor konečníku je vysunutý ven, jeho sliznice je oteklá a typemická. Mezenteriální lymfatické uzliny jsou zvětšené. Obsah střev je špinavě hnědé barvy, sliznice tlustého střeva je velmi zarudlá s masivními krevními výrony a vředy. Střevní obsah je krvavý.

Diagnóza. Předmět stolice od pacientů k mikroskopickému vyšetření. Diagnóza se stanoví při zjištění oocyst kokcidií ve stolici s přihlédnutím ke klinickým příznakům onemocnění.

Léčba. Pacienti jsou izolováni. Podlaha, stěny a stání jsou dezinfikovány horkým louhem. Všem pacientům je podáván síran amonný s mlékem v dávce 1,0-5,0 na hlavu; Thymol 15,0 nebo ichthyol 5,0 se krmí vodou na hlavu, doporučit lze i fenothiazin v dávce 0,4 na 1 kg hmotnosti zvířete, třikrát s odstupem jednoho dne, krmit krmivem. Osarsol se podává s mlékem v dávce 0,2-0,5 na hlavu 3-5 dní po sobě.

Prevence. Telata jsou držena izolovaně od mladých zvířat a krav z předchozích let. Každý den je stáj pro telata vyčištěna od hnoje a vyměněna podestýlka. Jednou týdně omýt podlahy vroucí vodou s přídavkem louhu 2° 0, krmítka a kbelíky se opaří vařící vodou. Chodníky jsou vykopané a pokryté vrstvou písku. Telata se pasou na suchých pastvinách, kde se nepásla nemocná mláďata a dospělí. Pokud je to možné, zorganizujte změnu pastvy jednou za 7 dní.

READ
Kdy byste měli oříznout vrcholky rajčat?

Ptačí kokcidióza. Kokcidióza kuřat, krůt, kachen a některých volně žijících ptáků se projevuje ve formě střevního onemocnění a pouze u hus může kokcidie kromě střev parazitovat i na ledvinách a způsobit těžké zánětlivé procesy v ledvinové pánvičce. Každý ptačí druh je parazitován svými vlastními jedinečnými kokcidiemi. Liší se tvarem oocyst, stavbou skořápky, zbytkovými těly a umístěním.

Distribuce. Kokcidióza ptáků se vyskytuje všude a hlavně na těch farmách, kde jsou mláďata chována ve stísněných a špinavých místnostech. Častěji onemocní mláďata od 2 do 6 týdnů věku. K infekci dochází klováním v kontaminované potravě nebo prostřednictvím vody kontaminované ocystami kokcidií. Oocysty kokcidií lze do drůbežárny vnášet pomocí obuvi personálu, nádob, košťat, lopat, škrabek a dalších předmětů. Zdrojem infekce mohou být často dospělí ptáci, kteří jsou přenašeči oocyst kokcidií a vylučují je ve svém trusu.

Známky. Latentní doba onemocnění při přirozené infekci je 6-8 dní. Mladá zvířata (kuřata a jiné druhy ptáků) se stávají letargickými, pacienti sedí více rozcuchaní a jsou neaktivní. Chuť k jídlu je snížená nebo zcela chybí. Objevuje se silná žízeň a vzniká těžký průjem. Stolice je tekutá, nazelenalé nebo červeno-čokoládové barvy. Hřeben a náušnice zblednou (chudokrevnost). Plodina je natažená, peří rozcuchané a kuřata rychle hubnou. Ke konci onemocnění je narušena koordinace pohybu, dochází k parézám křídel a nohou. Smrt nastává nejčastěji 2-5. den po objevení prvních příznaků onemocnění.

U mladých, starších, starších a dospělých ptáků je pozorován průjem (ustupující nebo zesilující), vyčerpání; mladá zvířata jsou zakrnělá, dospělá kuřata snižují produkci vajec.

patologické změny. Mrtvola je vyčerpaná. Sliznice jsou bledé. Hlavní změny jsou pozorovány ve střevech. V duodenu se tvoří bílé pruhy a skvrny, sliznice je našedlé barvy, s velkým množstvím nekrotických ložisek. Střední části tenkého střeva jsou vyplněny šedavým, nahnědlým nebo načervenalým hlenem, sliznice je pokryta bodovými krevními výrony. Kromě toho se vyskytuje katarální enteritida, zejména ve slepém střevě. V jejich lumen se nacházejí krevní sraženiny, sliznice je červené nebo tmavě červené barvy, s masivními krváceními.

Diagnóza. Provádí se mikroskopické vyšetření trusu nemocných kuřat. Diagnóza se stanoví s přihlédnutím k výsledkům této studie, klinickým příznakům onemocnění a změnám zjištěným při pitvě mrtvol drůbeže.

READ
Je možné zalévat okurky čpavkem?

Léčba. Kuřata s kokcidiózou jsou izolována a léčena. Za tímto účelem se pacientům podává zředěný norsulfazol sodný jako nápoj po dobu 3 dnů po sobě. Osarsol se používá v dávce 10 ml na 1 kg hmotnosti zvířete v 1% roztoku sody s otrubami nebo směsným krmivem 3 dny po sobě, lze doporučit i streptocid s kyselým mlékem koncentrace 0,5°0 po dobu 3 dnů v řada. Vynikajících výsledků se dosahuje použitím furazolidonu v dávce 5 g na 1000 kuřat. Lék se smíchá s krmivem, navlhčí a krmí 5 dní v řadě, současně je kuřatům předepsán furacilin v dávce 0,2 na 1 litr pitné vody.

Prevence.
Aby se zabránilo kokcidióze u ptáků, umísťují se mláďata izolovaná od dospělých ptáků do dobře připravených, teplých a suchých místností. Prostory a výběhy jsou vyčištěny od trusu a systematicky dezinfikovány. Krmítka a napáječky se denně opaří vařící vodou. Na jiných místech se zřizují vycházkové dvory, půda se zryje a zasype vrstvou písku. Správné podávání krmiva bohatého na vitamíny má velký význam v prevenci kokcidiózy u ptáků. Počínaje 2 týdny věku se kuřatům pravidelně podává norsulfazol sodný v 0,3% ředění jako nápoj. Furacilin 0,2 na 1 litr vody 3 dny po sobě. Pro profylaktické účely můžete krmit furazolidonem po dobu 3 dnů s přestávkou 5 dnů. V prevenci kokcidiózy hrají důležitou roli mléčné výrobky. Proto se doporučuje krmit mláďata jogurtem, acidofilním mlékem a syrovátkou.

Rating
( No ratings yet )
Like this post? Please share to your friends:
Leave a Reply

;-) :| :x :twisted: :smile: :shock: :sad: :roll: :razz: :oops: :o :mrgreen: :lol: :idea: :grin: :evil: :cry: :cool: :arrow: :???: :?: :!: