Mykoplazmóza u žen – urogenitální infekce způsobená Mycoplasma genitalium/hominis vyskytující se u žen ve formě uretritidy, vaginitidy, cervicitidy, endometritidy, salpingitidy, adnexitidy. Může mít latentní průběh nebo být doprovázena svěděním genitálií, pálením při močení, průhlednou, lehkou leukoreou, bolestí v podbřišku a kříži, intermenstruačním krvácením, habituálním potratem, neplodností. Rozhodující význam v diagnostice mykoplazmózy u žen mají laboratorní vyšetření: kultivace, PCR, ELISA, RIF. V léčbě mykoplazmózy se používají antibiotika (tetracykliny, fluorochinolony, makrolidy), lokální terapie (čípky, sprchování), imunomodulátory.
Přehled
Mykoplazmóza u žen je skupina infekcí urogenitálního traktu způsobených Mycoplasma genitalium a Mycoplasma hominis. Podle různých výzkumníků je 10 až 50 % populace nositeli M. hominis. Mykoplazmata přitom najdeme u 25 % žen trpících opakovaným potratem a u 51 % žen, kterým se narodily děti s nitroděložními vývojovými vadami. Nejvyšší výskyt mykoplazmózy je pozorován u sexuálně aktivních žen ve fertilním věku. Dnes ve struktuře STI převažuje ureaplasmóza a mykoplazmóza nad klasickými pohlavně přenosnými chorobami (kapavka, syfilis). Vzestupný trend prevalence mykoplazmatické infekce v populaci a potenciální ohrožení reprodukčního zdraví činí tento problém aktuálním pro řadu oborů: gynekologii, urologii, venerologii.
Příčiny mykoplazmózy u žen
Iniciátory mykoplazmové infekce jsou drobné mikroorganismy, které zaujímají mezistupeň mezi viry a bakteriemi. Vzhledem k malé velikosti (150-450 nm) jsou podobné virům, proto je nelze pozorovat světelným mikroskopem, nepřítomnost jádra a vlastní buněčné stěny a parazitismus na hostitelských buňkách. Podobnost s bakteriemi spočívá ve schopnosti mykoplazmat růst v bezbuněčném prostředí. Z celé řady zástupců čeledi Mycoplasmataceal (je jich známo asi 200) obývá lidské tělo 16 druhů: šest z nich kolonizuje urogenitální trakt, zbytek kolonizuje dutinu ústní a hltan. Následující druhy jsou pro člověka patogenní:
- M. pneumoniae (způsobuje akutní respirační infekce, atypický zápal plic)
- M. hominis (podílí se na rozvoji bakteriální vaginózy, mykoplazmózy)
- M. genitalium (způsobuje urogenitální mykoplazmózu u žen a mužů)
- M. incognitos (způsobuje špatně pochopenou generalizovanou infekci)
- M. fermentans a M. penetrans (spojené s infekcí HIV)
- Ureaplasma urealyticum/parvum (způsobuje ureaplasmózu)
Hlavní cesta přenosu mykoplazmatické infekce je sexuální (nechráněné genitálie, orálně-genitální kontakty). Koinfekce mykoplazmózy u žen jsou často další urogenitální onemocnění – kandidóza, chlamydie, genitální herpes, trichomoniáza, kapavka. Méně významná je kontaktní infekce v domácnosti, ke které může dojít při používání společného ložního prádla, ručníků a žínek, záchodových sedátek (včetně veřejných toalet) a nesterilních gynekologických a urologických nástrojů. Možnost nesexuální intrafamiliární infekce mykoplazmózou potvrzuje skutečnost, že M. hominis je detekována u 8-17 % školaček, které nejsou sexuálně aktivní. Vertikální dráha vede k intrauterinní infekci plodu. Navíc je možný přenos infekce během porodu: M. hominis je detekován na genitáliích u 57 % novorozených dívek narozených ženám s potvrzenou mykoplazmózou.
Mykoplazmata mohou žít na sliznicích pohlavních orgánů, aniž by způsobovala onemocnění – takové formy jsou považovány za nosičství mykoplazmat. Ženy jsou asymptomatickými přenašečkami mykoplazmat častěji než muži. Mezi faktory, které zvyšují patogenitu mikroorganismů a pravděpodobnost mykoplazmózy u žen, mohou patřit infekce jinými bakteriemi a viry, imunodeficience, bakteriální vaginóza (změny vaginálního pH, pokles počtu bakterií laktobacilů a bifidum, převaha jiných oportunních a patogenní druhy), těhotenství, hypotermie.
Příznaky mykoplazmózy u žen
Přibližně v 10 % případů má mykoplazmóza u žen latentní nebo subklinický průběh. K aktivaci infekce obvykle dochází pod vlivem různých stresových faktorů. I latentní infekce však představuje potenciální hrozbu: za nepříznivých podmínek může iniciovat těžké septické procesy (peritonitida, postabortivní a puerperální sepse), intrauterinní infekce plodu zvyšuje riziko perinatální mortality.
Inkubační doba trvá od 5 dnů do 2 měsíců, ale častěji jsou to asi dva týdny. Mykoplazmóza u žen se může vyskytovat ve formě vulvovaginitidy, cervicitidy, endometritidy, salpingitidy, ooforitidy, adnexitidy, uretritidy, cystitidy, pyelonefritidy. Onemocnění nemá jasně definované specifické příznaky, příznaky urogenitální mykoplazmové infekce závisí na její klinické formě.
Mykoplazmatická vaginitida nebo cervicitida je doprovázena lehkým, jasným výtokem z pochvy, svěděním, pálením při močení, bolestí při pohlavním styku (dyspareunie). Při zánětu dělohy a přívěsků trápí pacientku dotěrné bolesti v podbřišku a kříži. Příznaky cystitidy a pyelonefritidy zahrnují zvýšení tělesné teploty na 38,5 °C, bolestivé močení, bolesti břicha a bolesti dolní části zad. Mykoplazmatická endometritida se projevuje také nepravidelnostmi menstruačního cyklu a intermenstruačním krvácením. Neplodnost u žen se stává častou komplikací této formy infekce.
Mykoplazmóza představuje velké nebezpečí pro těhotné ženy. Infekce může vyvolat spontánní potraty, gestózu, placentární insuficienci, chorioamnionitidu, polyhydramnion, časnou rupturu plodové vody a předčasný porod. Předčasné těhotenství u žen infikovaných mykoplazmaty je pozorováno 1,5krát častěji než u klinicky zdravých těhotných žen. Intrauterinní mykoplazmóza u dětí se může vyskytovat ve formě generalizované patologie s multisystémovým poškozením, mykoplazmatickou pneumonií a meningitidou. Infikované děti mají vyšší míru vrozených vad a mrtvě narozených dětí.
Diagnostika mykoplazmózy u žen
Diagnostikovat mykoplazmózu u žen není možné pouze na základě klinických příznaků, anamnézy, údajů z vyšetření v křesle, či stěru na flóru. Přítomnost infekce lze spolehlivě potvrdit pouze pomocí souboru laboratorních testů.
Nejinformativnější a nejrychlejší metodou je molekulárně genetická diagnostika (PCR detekce mykoplazmat), jejíž přesnost je 90–95 %. Materiálem pro analýzu mohou být seškraby z epitelu urogenitálního traktu nebo krev. Bakteriologická kultivace na mykoplazmózu dokáže detekovat pouze M. hominis, je složitější a trvá déle, než se získá výsledek (až 1 týden), ale zároveň umožňuje získat antibiogram. Pro mikrobiologický rozbor se používá výtok z močové trubice, poševní klenby a cervikálního kanálu. Za diagnosticky významné se považuje rozmezí více než 104 CFU/ml. Stanovení mykoplazmat metodami ELISA a RIF, i když je poměrně časté, je méně přesné (50–70 %).
Ultrazvukové metody mají při diagnostice mykoplazmózy u žen pomocný význam: ultrazvuk celého těla, ultrazvuk ledvin a močového měchýře, protože pomáhají identifikovat stupeň zapojení genitourinárního systému do infekčního procesu. Ženy plánující těhotenství (včetně IVF), trpící chronickou PID a neplodností a mající zatíženou porodnickou anamnézu musí podstoupit vyšetření na mykoplazmózu.
Léčba a prevence mykoplazmózy u žen
Otázka léčby asymptomatického nosičství M. hominis zůstává kontroverzní. V současné době stále více vědců a lékařů zastává názor, že mycoplasma hominis je součástí normální mikroflóry ženy a za normálních podmínek ve zdravém těle nevyvolává patologické projevy. Nejčastěji je tento typ mykoplazmat spojen s bakteriální vaginózou, takže léčba by měla být zaměřena na korekci vaginálního mikrobiomu a ne na eliminaci mykoplazmy.
Cílená léčba mykoplazmózy u žen je opodstatněná v případě průkazu M. genitalium a přítomnosti známek urogenitálního zánětu, průkazu mykoplazmat u žen plánujících těhotenství nebo s nepříznivou porodnickou anamnézou v minulosti, trpících neplodností. Doporučuje se také absolvovat léčebný kurz před nadcházejícími gynekologickými operacemi nebo minimálně invazivními intrauterinními intervencemi (potrat, instalace IUD).
Etiotropní léčba mykoplazmózy u žen je předepsána s přihlédnutím k maximální citlivosti patogenu. Nejčastěji používanými antibiotiky jsou tetracyklinová antibiotika (tetracyklin, doxycyklin), makrolidy, fluorochinolony, cefalosporiny, aminoglykosidy aj. Někdy se v rámci plazmaferézy používá podávání antimikrobiálních látek. Pro lokální léčbu se používají vaginální krémy a tablety s obsahem klindamycinu a metronidazolu. Provádějí se instilace močové trubice a sprchování antiseptiky. Spolu s antibiotickou terapií jsou předepsány antifungální látky, imunomodulátory, multivitaminové komplexy a eubiotika. Provádí se ozonoterapie a magnetická laserová terapie.
Léčbu mykoplazmózy by měla podstoupit nejen žena, ale i její sexuální partner. Standardní kurz trvá 10-15 dní. 2-3 týdny po ukončení kurzu se opakuje kultivační test, o měsíc později – PCR diagnostika, na základě které jsou učiněny závěry o zotavení. Rezistence na léčbu se vyskytuje přibližně u 10 % pacientů. Během těhotenství se léčba mykoplazmózy provádí pouze v případě, že infekce představuje nebezpečí pro matku a dítě.
Prevence mykoplazmózy u žen zahrnuje používání bariérových metod antikoncepce, pravidelné gynekologické prohlídky a včasnou detekci a léčbu urogenitálních infekcí.
Mykoplazmata zaujímají střední pozici mezi viry a bakteriemi. Jsou typickými parazity, kteří nemají buněčnou stěnu, a proto, že jsou mimo hostitele, rychle hynou.
Velikost těchto živých organismů je tak malá, že se jich do jedné červené krvinky vejde 4000. Mycoplasma je 300krát menší než průměrně velká bakterie. Navzdory své miniaturní velikosti jsou tyto mikroby velmi houževnaté a odolné vůči hlavním typům antibiotik.
Vlastnosti mykoplazmat
U lidí se vyskytuje mnoho typů těchto mikrobů, ale pouze čtyři jsou patogenní:
- mycoplasma pneumoniaezpůsobující zápal plic;
- ureaplasma urealiticum, mycoplasma hominis и mycoplasma genitalium, které jsou původci genitourinárních infekcí.
Všechny tyto mikroorganismy se vyznačují rychlým růstem, ale často žijí v genitálním traktu, aniž by způsobovaly nějaké nepříjemné příznaky. Proto byly dlouho považovány za oportunistické. Až v posledních 10-15 letech se ukázalo, jak zákeřný tento patogen je.
Cystitida, kolpitida a uretritida způsobená těmito mykoorganismy se obtížně léčí. Po terapii často dochází k relapsu onemocnění. Vzhledem k jejich malé velikosti jsou mykoplazmata obtížně detekovatelná. Jejich kolonie nerostou dobře na živných půdách, zvláště pokud pacient bral antibiotika nebo alkohol. Nejčastěji jsou mikroby detekovány během diagnostiky PCR a ELISA (enzyme-linked immunosorbent assay).
Porodník-gynekolog, ultrazvukový lékař (ultrazvuk)
Mykoplazmata a těhotenství
Mykoplazmóza může způsobit komplikace během těhotenství. Bohužel mnoho žen si ani neuvědomuje, že mají infekci. Patogen lze identifikovat vyšetřením na toxoplazmózu.
Vědci prokázali souvislost mezi těmito mikroby a výskytem potratů a předčasných porodů. Mykoplazmata díky své malé velikosti dobře pronikají placentární bariérou a dostávají se do plodové vody již ve 20. týdnu těhotenství. Usazují se na povrchu plodového vajíčka a způsobují tvorbu zánětlivých oblastí, které narušují vývoj dítěte. To vede ke smrti a odmítnutí plodu.
Patogen, postihující orgány a tkáně dítěte, způsobuje narušení jeho růstu a vývoje. Takové děti se rodí s nedostatečnou hmotností a fyzickými abnormalitami. Někdy plod zemře v děloze. U těhotných žen trpících toxoplazmózou často dochází k odlučování placenty. Infekce tímto patogenem způsobuje brzké protržení blan, krvácení a předčasný porod.
V poporodním období je možný rozvoj endometritidy, zánětlivých procesů v pánevní oblasti a srůstů ve vejcovodech. Genitální mykoplazma, která se dostává z genitálií do močového systému, ovlivňuje ledviny a močový měchýř.
Mykoplazmata a mimoděložní těhotenství
Vědci prokázali souvislost mezi touto patologií a mykoplazmózou. Po prostudování více než 1000 případů mimoděložního těhotenství zjistili, že přítomnost patogenu výrazně zvyšuje riziko této patologie.
Předpokládá se, že příčinou nesprávné implantace oplodněného vajíčka je pomalá adnexitida a endometritida. Je možné, že mykoplazma sama o sobě narušuje proces postupu vajíčka.
Mykoplazma je pro novorozence nebezpečná
Při průchodu porodními cestami se dítě nakazí a stane se nosičem patogenu. Byla potvrzena souvislost mezi tímto mikroorganismem a výskytem syndromu respirační tísně, poškození plic a zánětu mozku u novorozenců.
Nemocné děti často trpí sníženou imunitou. Jejich pupeční rána se špatně hojí, lze pozorovat nekrózu hepatocytů a zhoršenou funkci mozku. Kvůli poškození bronchopulmonálního systému se často nakazí nachlazením.
Aby toxoplazmóza nezpůsobila problémy matce a dítěti, musí být diagnostikována a léčena před těhotenstvím.
Ceny za služby gynekologa
* Ceny uvedené na webu nejsou veřejnou nabídkou! Přesná cena léčby je stanovena během schůzky s lékařem. Ceny za služby předních specialistů v Raduga Medical Center se mohou lišit od cen uvedených na webových stránkách.
Mykoplazmóza: diagnostika a léčba
Mykoplazmata jsou mikroorganismy, které jsou vždy přítomny v lidském těle a v některých případech přispívají k zánětlivým procesům. Mohou způsobit zánět děložního čípku, pochvy a přívěsků. Mykoplazmóza je nebezpečná zejména pro těhotné ženy, v některých případech způsobuje předčasný porod, potraty a další problémy.
Mycoplasma hominis jsou křížencem bakterií, virů a hub. Pro lidi jsou oportunistické; lze je nalézt na sliznicích těla u zcela zdravých lidí. Vědci zjistili, že mykoplazmata jsou přítomna v pochvě asi 50 % žen. Za určitých okolností se mykoplazma aktivuje a způsobí mykoplazmózu, infekční onemocnění.
Příčiny mykoplazmózy
Mykoplazma zůstává v těle dlouhou dobu a nezpůsobuje žádná onemocnění. Jeho činnost může být stimulována snížením imunity, stresovými situacemi, změnami poševní mikroflóry apod. Když se tělo nedokáže vyrovnat s množstvím mikrobů, vzniká mykoplazmóza, infekční onemocnění.
K infekci mykoplazmózou dochází od přenašeče infekce k sexuálnímu partnerovi během sexu, stejně jako od infikované ženy k dítěti během těhotenství nebo porodu. Mikrobi umírají mimo tělo, takže přenos infekce kontaktem v domácnosti je krajně nepravděpodobný. Mykoplazmóza není klasifikována jako sexuálně přenosná nemoc, i když je pohlavně přenosná.
Příznaky mykoplazmózy
Pokud je během vyšetření u pacienta zjištěna přítomnost mykoplazmy, neměli byste se sami léčit. I když jsou v těle známky zánětu, mikroby Mycoplasma lze považovat za viníky pouze po identifikaci jiných specifických infekcí, například mykoplazma a ureaplasma jsou často detekovány současně. Teprve po vyloučení jiných patogenů lékaři stanoví diagnózu mykoplazmózy.
V akutním průběhu onemocnění mohou ženy pociťovat rušivé bolesti v tříslech a podbřišku, výtok z pochvy a močové trubice a bolesti při močení. U mužů se může objevit výtok z penisu (hnisavý a hlenovitý), bolest v perineu a bolest je pociťována při pohlavním styku.
Metody diagnostiky
Diagnostika mykoplazmat je nákladná metoda, takže ji podstupují jen ti, kteří takový výzkum opravdu potřebují. Lékaři vyvinuli tabulku indikací. Uvádí kategorie pacientů, kteří potřebují vyšetření.
Nejúčinnějšími metodami pro stanovení mykoplazmat jsou kultivace a PCR. Výsev na mykoplazmu umožňuje určit přítomnost a dokonce i množství M. hominis (mycoplasma hominis) v těle a zjistit jeho vztah k antibiotikům.
Konzultace u gynekologa
1800 rublů.
Laboratorní třída 20, bldg. 3
Svatý. Skladatelé, 4
Druhý typ mykoplazmat, M. genitalium, není kultivací nikdy detekován. Vyšetřuje se jinou metodou – PCR. Pro analýzu se odebírá krev ze žíly. Jako testovací materiál lze také brát škrábance ze sliznic pohlavních orgánů.
Léčba
Pokud jsou původci onemocnění identifikováni, ale nejsou žádné známky, není třeba se obávat. Pokud jsou přítomny bolesti a stížnosti, měli byste zjistit, co je jejich příčinou. A teprve když jsou odstraněni všichni možní původci jiných onemocnění, lékař na základě získaných studií o citlivosti mykoplazmat na antibiotika předepisuje antibiotickou terapii.
Je velmi důležité určit správné antibiotikum od samého začátku, protože neúčinný lék může pouze zvýšit odolnost mikrobů a bude mít špatný vliv na celkový stav pacienta. Diagnostika a léčba mykoplazmat je nejčastěji předepisována u rizikových skupin: při neplodnosti, při riziku těhotenských komplikací, před nadcházející operací genitálu a v některých dalších případech.
Kde vyléčit mykoplazmózu
Mykoplazmózu nebo jakoukoli jinou nemoc vyléčíte v moderní Rainbow Clinic. Klinika má vlastní laboratoře, které provádějí celou řadu vyšetření. Ordinace gynekologů jsou vybaveny nejmodernějším vybavením.
Informace jsou poskytovány pouze pro informační účely! V případě dotazů doporučujeme domluvit si schůzku s gynekologem.
Dá se věřit! Text byl zkontrolován lékařem a slouží pouze pro obecné informační účely a nenahrazuje konzultaci s odborníkem. Pro doporučení ohledně diagnózy a léčby je nutná konzultace s lékařem.
