Na podzim předloňského roku jsem způsobil potíže. Sebe! Moje půdy jsou jílovité a těžké. Tak se je snažím uvolnit. Nasypu tam všechno, co se dá, všechen organický odpad. Včetně vypitého čaje a kávy. Sázím zelené hnojení. A na podzim roku 2016 se mi v hlavě zrodil „geniální“ nápad. Na většinu záhonů jsem přidal nasekané větve (je to jako přidání nezhnilých pilin do půdy). A tato myšlenka se mi v létě 2018 zvrtla. Kam jsem nepřidával nasekané větve, byla sklizeň. Kde jsem to přidal, tam skoro žádný nebyl. Všechno je jaksi mrtvé, nažloutlé barvy. Česnek a cibule byly malé. Můj česnek byl vždy dobrý. Moudrá myšlenka, že dusíku v půdě je prostě málo, mě napadla někde koncem července. A předtím jsem byl pokaždé, když jsem o víkendu přijel na daču, překvapený, že mi okurky prakticky nerostly, vylezly ze země, rozvinuly jeden skutečný list a zmrzly. Obecně, když se mi „jako žirafě“ rozsvítilo, proč tomu tak bylo, čas byl ztracen a sklizeň také. Dnes jsem bez okurek. Podařilo se nám srolovat pouze 3 plechovky. A už jsme je snědli. Rajčat bylo dost, a to jen proto, že jsem tyto záhony „neušlechtil“.
A moje otázka je tato.
Co od těchto postelí letos čekat? Pochybuji, že moje nasekané větve shnily. Když jsem koncem léta sázel oves a hořčici a kypřil půdu plochou frézou, viděl jsem v zemi bělavé piliny. Na podzim jsem na tyto záhony vylil zbytky bylinkového nálevu ze sudu a rozsypal trávu. Mimochodem zelené hnojení taky nerostlo, měli 5-7 centimetrů na výšku a stejné žluté dusáky.
Co mám dělat na jaře – před výsadbou nalít roztok močoviny? Nechci opakovat léto 2018.
- Je možné přidat chlorid draselný do plochy pro výsadbu brambor při kopání na podzim?
- Jaký je nejlepší způsob okyselení zásadité půdy? Rychlé a dlouhotrvající
- Jak prohodit pozice zahrady a trávníku?
Tatyano, mohu jen sdílet svou vizi řešení, jak bych to udělal já. Brzy na jaře jsem záhony zalil roztokem močoviny, na týden přikryl černým spunbondem a pak jakýmkoliv přípravkem s živými bakteriemi (EM, Vostok, Stimix nebo něco podobného) a přidal trochu hnoje, rozlil a znovu to zakryl něčím tmavým, dokonce i kartonem na 2 týdny. Nevím, jestli to pomůže vyřešit problém. Hodně štěstí.
Ahoj. Při rytí aplikujte velkou dávku dusíkatých hnojiv. Například močovina nebo dusičnan amonný. Pokud během vegetačního období existují světlé rostliny, musíte je krmit více. Jde jen o to, že se na ligninu dřeva vyvinulo mnoho bakterií, které požíraly půdní dusík. A vaše rostliny hladověly dusíkem. V zásadě postupovali správně, jen s tímto procesem bylo třeba počítat. Hodně štěstí.
Děkuji za radu, Vasily! Nebral jsem tento proces v úvahu a přišel o úrodu. Řekněte mi, jak dlouho trvá, než piliny v půdě zahnívají? Kolik let potřebuji používat dusík?
Tatyano, Vasily doporučuje přidat velkou dávku dusíkatých hnojiv pro kopání, to je správné. Jen chci být konkrétnější ohledně dávky a doby oplodnění. Pokud přidáte močovinu (močovinu), pak tři kg na sto metrů čtverečních, pokud dusičnan amonný, pak 4 kg na sto metrů čtverečních, ne více. Pokud jde o načasování aplikace, doporučil bych aplikaci velmi brzy na jaře. Když se na zahradě zpod sněhu začaly objevovat lysiny. Na jaře se totiž nedoporučuje aplikovat tak velké množství hnojiva. Ale máte zvláštní případ. Takže radím, aby se před rytím a setím plodin většina hnojiv s pramenitými vodami vstřebala do půdy a promíchala se s půdou, aby v půdě nebyla velká koncentrace hnojiv. A můžete ho klidně vyrýt, až se oteplí, půda dozraje a začne se pod lopatou drolit. Někdy se doporučuje, že po aplikaci je nutné dusíkaté hnojivo ihned zapravit, tedy zryt, jinak se dusík odpaří. Ne, tady nám pomáhá počasí, dokud je zima – ano, snadno rozpustná dusíkatá hnojiva se během jednoho nebo dvou dnů rozpustí a zapadnou do země, tohle není léto: je zima a hodně vlhka. Nemá smysl se trápit rozpouštěním hnojiv, stačí je rovnoměrně rozsypat v suché formě.
Fransi Khasanovichi, děkuji za podrobnou odpověď! Vaše rady jsou pro mě vždy cenné! Zejména o suchém rozmetání hnojiv a dávek! Můj problém na jaře je ve vodě. Zatímco připojujeme stanici (ještě potřebujeme dostat konektor na zahradu, je velmi vytížený), může dojít ke ztrátě času. Testováno na česneku. V době, kdy se můj syn připojuje, jsou špičky listů již žluté. Potřebují se krmit, ale není tam voda.
Tanyo, chtěl jsem z této série to nejlepší! Zdá se mi, že neexistuje vůbec žádný zločin a rozhodně to pomůže zlepšit půdu, jak jste chtěli. Prostě loni byly štěpky úplně čerstvé, ale během roku se rozložily natolik, že úroda určitě bude. Odborníci dobře poradili, není co přidávat ani ubírat. Všechno bude v pořádku!
Děkuji, Irsko! Protože minulý rok jsem byl celý naštvaný, když jsem si uvědomil, co jsem udělal! Dobrá myšlenka vždy přijde později. To, co říkáte, je správné, chtěl jsem to nejlepší, ale dopadlo to jako vždy! Doufám, že letos budu mít úrodu! Udělám, jak mi bylo doporučeno.
Ne, ne jmenovec, samozřejmě. Černomyrdin nebyl poslední osobou. A chytrý. Tato fráze se prostě stala chytlavostí. Myslím, že tehdy opravdu chtěli to nejlepší. Rusko je prostě velmi těžko pochopitelné rozumem. Jsme nepředvídatelní lidé.
Větve jsem na podzim také zahrabal do země, i když nebyly úplně čerstvé, byly lehce polámané + házel jsem na ně bylinky, teď si myslím, že nějaké budu mít.
Na jaře 2018 jsme s manželem udělali vysoké postele – naše mají 30 cm. No a jelikož jsme hodně pokáceli mladé borovice (máme pozemek s mladými borovicemi, prořízli jsme je), tak se z těchto borovic stala „drenáž“ v záhonech. Udělali to – borovice s celými kmeny, pak menší větve, pak loňská posekaná tráva, vše 15 cm vysoké. A navrch 15 cm dovezené černozemě. (Takže máme kyselou hlínu 15 cm a pod ní je hlína z červeného dubu). Téhož jara, o týden později, jsem zasadil rajčata, jahody, okurky a papriky. Všechno bylo! V létě jsem zeleninu vůbec nekupoval. A také šli do bank. Ale cukety, vysazené na původní hlíně, trpěly celé léto – křehké keře, 1-2 cukety týdně (((.
Kromě „práce na chybách“ s aplikací dusíkatých hnojiv, jako obvykle, chci také investovat svých 5 centů:
Pro budoucnost, Taťáno, nepřidávejte do půdy žádnou celulózovou organickou hmotu čerstvou. Je lepší jej předkompostovat s přidáním urychlovačů kompostování a hnoje (nebo slepičího). A pokud se hnůj a stelivo nestalo, pak s přidáním dusíkatých hnojiv.
Je však zcela přijatelné mulčovat plodiny čerstvými hoblinami z listnatých stromů. Na dřevě se usadí bakterie a nebudou tak intenzivně odebírat dusík z půdy. V tomto případě stačí rostliny jen lehce přikrmovat dusíkem v jakékoli formě.
Obecně bych na vašem místě nedoplňoval půdu příliš velkou dávkou minerálních dusíkatých hnojiv najednou, ale dělal bych to po malých dávkách a pečlivě bych pozoroval jejich růst. Pokud rostliny vykazují známky hladovění dusíkem, nejprve bych to napravil listovým krmením a teprve poté přidal do půdy trochu minerální vody nebo dusíkaté organické hmoty. Pokaždé snižte dávku na polovinu. Přebytek dusíku má velmi negativní vliv na většinu zahradních rostlin. A trpí tím i půdní život. Hnojení na list nemá na stav půdy prakticky žádný vliv.
Tuto plochu je samozřejmě lepší dočasně využít pro ty plodiny, které nejsou tak náročné na dusík. Například rajčata.
Moje půda je příliš špatná: půl bajonetu je normální, ale pod tím je „zabahněná“ hlína. Chci odstranit zeminu bajonetem a zahrabat tam větve ořezané z jabloně. Průměr se liší, až 8-10 cm.
Myslím, že větve tvoří drenáž, navíc tam budou hnít různé broučky a červi se přirozeně oplodní.
Možná to zní legračně, ale já jsem takový specialista. Studuji. )))
To je přesně to, co dělám. Pod mou vrchní vrstvou půdy (10-20 cm) je vrstva jílu, také 20 cm, a pak je tam písek – dno starověkého moře. A navrch – plevel, plevel.
Aby byla úrodná a bez plevele, vykopu příkop až k písku, dám vrstvu klestu (zatuchlý, minimálně rok starý, jinak zakoření a vyraší), zasypu senem (aby vše, co následuje nepropadne najednou) a pak se po vrstvách vynáší hlína, kompost, písek, zemina, bahno z drenážního příkopu, písek, rašelina, zemina, dokud vás to nezačne nudit a veškerý materiál dojde . Celou hloubku boků oplocuji prkny, aby nedocházelo k prolézání kořenů plevele. Za provozu se záhon propadá, takže příští rok přidám zeminu, bahno, kompost, rašelinu, popel, obecně vše, co je nahoře k dispozici, aby byl vyšší. Vznikne tak vyvýšený úrodný záhon, ohrazený od plevele, s odtokem od stojatých pramenitých vod. Samozřejmě, je to pekelná práce. Pokud ale po pěti letech porovnáte půdu v zahradním záhonu s půdou mimo něj, bude rozdíl patrný. Stejným postupem dělám výsadbové jamky pro rybíz a jabloně. Po 5-6 letech zakopané palice ještě neuhnily a struktura půdy se výrazně zlepšila. Vaše intuice vám tedy říká správně.
Při výsadbě shora používejte střídání plodin a nezapomeňte na zelené hnojení.
Zvenčí to tak vypadá.
Mám tenké větve z jabloně, položené na hromadě a pokryté zeminou smíchanou s trávou (něco jako kompostová jáma) a za rok vůbec neshnily.
Větve o průměru 10 cm zahnívají cca za 10 let, trochu víceméně záleží na klimatu, čím je tepleji, při dostatečné vlhkosti, tím rychleji mimochodem mírně prohřejí váš zahradní záhon
proč to chceš dělat? Zkuste na jaře vysít vikev a až zhrubne (ale ne tak, abyste ji museli pokácet), zaorejte ji. A dusík v půdě uvolní půdu. Na podzim můžete přidat nať (teď je toho hodně) nebo přidat lesní půdu, ale ne písek, protože půda je hlinitá. Nechte větve na oheň nebo podporu. Hodně štěstí.
Spalte silné větve – získáte dřevěný popel! posypeme jím zasazený česnek. tenké větve, tráva. zahrabte nať a na jaře zasaďte – cukety, okurky nebo dýně! Úroda bude výborná a všechno zhnije!
Větve různé tloušťky budou hnít jinak. Tenké rychle zaberou rok nebo dva, tlusté budou potřebovat více času a 5 a 10 let. U mě jsem udělal drenáž z mrtvého dřeva, které jsem svázal a položil do příkopu, navrch položil suchou trávu a pak zasypal zeminou.
Myšlenka je správná, před 30-60 lety se odvodňovací systémy často vyráběly pomocí různých řezaných větví. a dokonce se doporučovalo při fofrování plodů z jámy dělat větvemi radiálně se rozbíhající rýhy, po kterých by se časem rozšiřovaly kořeny rostoucích stromů.
Ale samozřejmě je lepší jít hlouběji, jinak se při kopání lopata neustále chytí.
A je lepší je umístit ve směru svahu, pokud existuje (podzemní voda odteče)
Hodně štěstí!
Kompost v litinové vaně mám zakrytý 6 let, větve neuhnily, i když humus se ukázal jako dobrý, myslím, že jsem ho měl nechat ještě rok
Doporučil bych dělat věci trochu jinak. Udělejte trvalé záhony a cestičky, já mám např. oboje stejně široké, každý cca 60 cm Z průchodů vyberte všechnu zeminu až po hlínu a dejte na záhony, tím se zvětší úrodná vrstva. A vyplňte výsledné drážky-cesty stejnými větvemi. Abyste zabránili jejich nafouknutí, přitlačte je dolů trávou nebo vršky. Zde v cestičkách budou větve postupně hnít, aniž by překážely pěstování například okopanin na záhonech.
Větve leží na kompostu tři roky (při výstavbě lokality byly pokáceny mladé osiky a břízy) s trávou a plevelem. Právě začínají hnít, myslím, že na jaře bude kompost akorát.
