Státní duma chce učinit práci sběračů hub, ořechů a bobulí výnosnější a transparentnější. Za prvé se navrhuje legislativně rozšířit na tuto činnost stejné standardy jako na provozování osobního pobočného pozemku, aby lidé mohli pobírat federální výhody. Za druhé se navrhuje stanovit normy pro prodej komerčním kupujícím. Takový návrh zákona byl zaslán předsedovi vlády Ruské federace Michailu Mišustinovi (dokument má k dispozici Rossijskaja gazeta).
Nyní může každý občan Ruska volně jít do lesa sbírat houby, ořechy, bobule a bylinky pro vlastní potřebu. Můžete si je ponechat nebo prodat jiné osobě nebo organizaci, například zpracovatelskému závodu (toto je legální a bez daně). Druhý způsob využívají častěji ti, kteří sbírají pravidelně a ve velkém množství.
Platit sběratelům bankovním převodem je nyní podle řady zástupců oboru stále populárnější. V důsledku toho banky vidí, že podnikatel pravidelně převádí peníze jednotlivcům ve velkém množství, a blokují všechny účty jako „nelegální obchodní činnost“, poznamenávají odborníci.
K odstranění těchto problémů zaslal místopředseda výboru Státní dumy pro přírodní zdroje a environmentální management Evgeny Markov premiérovi Michailu Mišustinovi balíček odpovídajících zákonů (kopie dokumentů má k dispozici RG), ve kterých navrhuje přijmout řadu zákonů. o novelách lesnické a daňové legislativy. Poslanec navrhuje změnou Lesnického zákoníku Ruské federace rozšířit na sběr planě rostoucích rostlin stejnou zvláštní právní normu jako na produkty osobních pobočných pozemků, neboť v tomto odvětví nejsou problémy s prodejem produktů. Dokument také navrhuje stanovit postup pro provádění transakcí mezi sběrateli a komerčními kupujícími, aby se zabránilo zablokování účtů.
Jak řekl Andrei Mikhailenko, jeden z tvůrců návrhu zákona, řídící partner Svazu nákupčích a zpracovatelů planě rostoucích rostlin, pro Rossijskaja Gazeta, přijetí tohoto balíčku legislativních úprav odstraní veškerá právní rizika ze strany sběratelů a kupujících, dá impuls k systémovému rozvoji průmyslu a umožní jim získat federální podporu. Mikhailenko také poznamenal, že jeden z odpovídajících zákonů navrhuje zavést daň z příjmu fyzických osob pro sběrače hub, bobulovin a bylin, pokud jejich roční příjem je více než 2,4 milionu rublů. K dosažení této hranice je podle něj potřeba umět osobně sklidit 7 tun piniových oříšků nebo 10 tun lesních plodů nebo 8 tun hub za sezónu.
“Spoléháme na průměrné nákupní ceny, a to je velmi značný objem, za předpokladu, že průměrný měsíční příjem každého člena venkovské rodiny je 200 tisíc rublů,” poznamenal Mikhailenko.
Zavedení maximálního povoleného příjmu z prodeje vlastními silami sklizených divokých plodin pro přímé sběratele by nemělo být provedeno proto, abychom nějak omezovali občany, ale aby tuto činnost oddělili od sběru divokých plodin jako podnikatelské činnosti, dodal.
„Bez toho nelze vyloučit právní konflikt. Koneckonců, nikdo nezrušil odpovědnost za nezákonné podnikání,“ řekl Michajlenko.
Šéf Asociace divokých rostlin, Alexander Deev, řekl Rossijskaja Gazeta, že pro sběr a sklizeň divokých rostlin je skutečně nutné dát jasnou koncepci formulace „pro vlastní potřebu“, přičemž sběrateli ponechat právo volby. co dělat s nasbíranými a povolenými planými rostlinami.
„Nikdo nezrušil potřebu peněz ve venkovských oblastech, zejména v lesních oblastech a vesnicích, kde není jediný fungující podnik. Mnoho sbírek používá výtěžek k tomu, aby své děti připravily na školu a univerzity: oblékají je, kupují učebnice a knihy. Pro velkou část sběratelů je prodej nasbíraných planě rostoucích rostlin jediným zdrojem příjmů, takový sběratel nikdy nevytvoří samostatný podnik, natož pak pronájem lesa,“ řekl Deev.
Podle předsedy Svazu výrobců čaje Ivan Alexandra Chlynova 100 % čajových lístků Ivan dodávají zpracovatelům sběratelé divoce rostoucích surovin. A hlavní problém zpracovatelů není v nákupu zařízení nebo nedostatku pracovních zdrojů v továrnách, ale v dodávkách surovin. V Rusku se ročně nasbírá asi 25 tisíc tun listů ohnivce, ale sběr lze stokrát zvýšit, říká odborník. Říká, že trh roste od roku 2014 o 20–40 % ročně. A poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni v létě podpořil rozvoj odvětví, vzrostl prodej Ivan tea přibližně čtyřnásobně, v lednu 2023 již Ivan tea na velkoobchodním trhu nebyl. To znamená, že výrobci mají zájem stimulovat sběrače, aby šli do lesa a přivezli zpět co nejvíce suroviny. Obecně platí, že v lese zůstávají neshromážděné potravinové zdroje v hodnotě bilionů rublů (nejen ohnivé řasy, ale také houby, ořechy a léčivé rostliny), odhaduje Alexander Khlynov. Stejně jako při provozování soukromé farmy budou mít sběrači přístup k výhodám a budou si moci dovolit například nákup levného vybavení (stejné karakaty), s jehož pomocí mohou vyvézt několikanásobně více planých rostlin.
Další otázkou je, zda tato činnost bude podléhat daním. Podle Alexandra Khlynova to není nutné. Sběrači potřebují co největší pomoc při odstraňování těchto zdrojů, jinak v lese prostě hnijí a nepřinášejí žádný užitek ani lidem, ani ekonomice. Z finálního produktu je vhodné vybírat daně. Nasbírané plané rostliny totiž putují do velkých továren, které je zpracovávají na hotové výrobky, a už se z toho platí daně, míní odborník.
Georgy Bovt. Foto: Michail Fomichev/TASS –>
Ministerstvo přírody uvedlo, že pro ty, kdo sbírají v lese pro vlastní potřebu houby, ořechy, lesní plody a lesní plody, nejsou žádná omezení. Důvodem byly publikace v médiích, které hovořily o vstupu v platnost dvou nových příkazů. Podle těchto dokumentů podléhá sběr hub regulaci podle velikosti jejich klobouků. Pokud jde o březovou mízu, lze ji sklízet pouze v případě, že do plánovaného odlesňování nezbývá více než pět let. Ministerstvo přírodních zdrojů zase ujistilo, že u běžných občanů nebude ověřovat, zda kloboučky hub splňují schválené normy. Nová pravidla, vysvětlil resort, platí pro podnikatele a právnické osoby. Co se tedy vlastně děje s houbami a lesními plody?
Hlavním problémem v komunikaci mezi úředníky a občany Ruska, kterým říkají podle situace buď obyvatelé, nebo voliči, a často prostě „občane, vaše doklady, pojďme“, je to, že mluví různými jazyky. Úřední jazyk se výrazně liší od běžné ruštiny. Proto následovat příkazy jakéhokoli oddělení, které ovlivňují miliony lidí, psané suchým byrokratickým jazykem a vyvolávající nejprve šok a poté masové rozhořčení, obvykle následují vysvětlení tiskové služby oddělení, napsaná srozumitelnějším jazykem. Jako, byli jsme nepochopeni, všechno není tak děsivé. Je pravda, že v praxi se mohou strážci zákona stále řídit nikoli vysvětleními tiskové služby, ale doslovným textem příkazů.
Občané jsou již zvyklí, že k nim stát mluví především jazykem zákazů a represí, tvrdosti a absurdity, které někdy nemají meze, pokud jsou některé příkazy a usnesení doslova vykládány, a nikoli následná vysvětlování. Průměrný člověk okamžitě uvěřil, že úředníci vážně plánují změřit průměr čepice každého shromážděného Russula, i když každý chápe, že v praxi se to nestane. Nebo bude jako obvykle přísně selektivní, pokud jde o to, dostat se ke dnu konkrétního občana.
Nikdo ostatně žádnému strážníkovi nezakazuje, aby nyní zastavil na kraji silnice, kde vesničané prodávají košíky sesbíraných hub, a zeptal se za prvé, zda si dříve pronajali lesní plochu, kde se tyto houby sbíraly, což se zdá být požadováno hned a za druhé, proč mají v košíku bílé nebo medové houby, které neodpovídají předepsané normě. V textu příslušné vyhlášky Ministerstva přírodních zdrojů tomuto výkladu nic nebrání. Nebo by si teď měli vesničané nosit s sebou výtisk následných vysvětlení oddělení?
Například v jednom z příkazů Ministerstva přírodních zdrojů, který vyděsil veřejnost, se píše: „Občané a právnické osoby provádějí obstarávání potravinových lesních zdrojů a sběr léčivých rostlin na základě pronájmu. dohody o lesních plochách“. A dále v textu není nikde zvláštní výhrada k tomu, že prý běžný občan může volně sbírat houby jakékoli velikosti. Občané se přece u právnických osob prodělávají čárkami. Samozřejmě není žádná výhrada ke svobodě prodávat košíky takto nasbíraných hub podél silnice, kterými se v létě živí doslova miliony lidí po celé zemi. To vše lze interpretovat jako „podnikatelskou činnost“.
Další nařízení Ministerstva přírodních zdrojů to říká přesně takto: „Obstarávání potravinových lesních zdrojů a sběr léčivých rostlin jsou podnikatelské činnosti spojené s odklízením, skladováním a odstraňováním těchto lesních zdrojů z lesa.“ Jak si tuto formulaci může vyložit policista, který se zajímá o babičku s košíkem? To je jedno. Nebo mu bude muset také ukázat výtisk vysvětlení z tiskové služby ministerstva?
Přesně totéž platí, podotýkáme, pro „těžbu a sběr“ nedřevěných lesních zdrojů, které se také říká „podnikatelská činnost spojená s těžbou, skladováním a odstraňováním příslušných lesních zdrojů z lesa“. To znamená, že zadávání zakázek je podnikání a výběr, jak se ukazuje, je stejný. Nedřevěné lesní zdroje, pokud někdo neví, zahrnují „pařezy, březovou kůru, kůru stromů a keřů, klestí, mrtvé dřevo, potravu z větviček, smrky, jedle, borové tlapky, smrky nebo jiné jehličnaté stromy na novoroční svátky, mech, lesní stelivo, rákos, rákos a podobné lesní zdroje.” Stejně tak mohou občané i právnické osoby, jak vyplývá z textu příkazu, provádět těžbu i sběr nedřevěného lesního bohatství pouze na základě nájemních smluv na lesní pozemky. A jen jako velká výjimka je povolena „těžba“ smrků na novoroční svátky občanům a právnickým osobám na základě kupních a prodejních smluv na lesní plantáže bez poskytnutí lesních pozemků.
Takže díky samozřejmě oddělení za objasnění, co vlastně mysleli tím, když formulovali své příkazy. Jen je lepší se naučit formulovat své dobré úmysly nějak jasněji. Možná absolvovat kurz ruštiny jako druhého jazyka?
