Včela medonosná je společenský hmyz. V procesu evoluce se naučili efektivně interagovat, sdružovat se v rodinách o počtu až 80 tisíc během období sběru medu (v létě) a 20 tisíc v zimě (během roku se složení rodiny může kvantitativně změnit). Navzdory obecným principům struktury a fungování je díky specifickým vlastnostem (produktivita, náchylnost k nemocem, povaha rojení atd.) každá čeleď včel svým způsobem jedinečná.
Jak funguje včelstvo
S otázkou, jak je uspořádáno včelstvo, rysy rozdělení povinností a další nuance, vědci přišli již dávno. Takže složení rodiny včel zahrnuje: dělohu, dělnice a trubci. Společně tvoří včelí roj – aktivní část. Pasivním segmentem je včelí hnízdo (plásty s plodem a zásobami potravy). Pro člověka i včely je hnízdo (ať už byt nebo úl) nezbytným atributem, organickým prvkem rodiny. Bez hnízda se včely nemohou rozmnožovat, vyrábět a skladovat medové produkty ani přezimovat.
Včelí roj je jedna rodina, ve které jsou rozděleny všechny povinnosti
Přestože všichni členové včelí rodiny nejsou anatomicky propojeni, jsou tak blízcí příbuzní, že jejich celek lze bezpečně nazvat organismem. Celý život včelí rodiny je založen na plnění takových funkcí, jako je sběr medu, ochrana hnízda, čištění a příprava zásob potravy, kladení vajec a podobně. Všechny tyto povinnosti jsou pečlivě rozděleny, takže žádný jednotlivec není schopen přežít.
Včelí rodina je samostatný organismus, který ani neinteraguje se sousedními včelími rodinami.
Včelí královna: vlastnosti a funkce
Včelí královna nebo také „královna úlu“, jak se jí často říká, je jedinou včelou v roji s plně vyvinutými pohlavními orgány. Na jejích bedrech je zodpovědnost za rozmnožování plodu a následně i život včelstva. Pokud matka z nějakého důvodu neplní svou roli, včely ji okamžitě nahradí předem připravenou náhradní matkou. V jedné rodině přitom nemohou být až na ojedinělé případy dvě nebo více královen (v důsledku toho stejně zůstává v rodině jen jedna královna). Členové rodiny snadno rozlišují svou dělohu čichem. Při opětovném zasazení podivné matky do včelstva, kde je již jednající matka, ji včely mohou dobře identifikovat jako hrozbu a zničit ji.
Královna vylétá z úlu pouze při rojení. Většinu času tráví kladením vajíček. Starosti se sběrem medu a skladováním potravin se jí netýkají: vše, co potřebuje, přinášejí včely dělnice.
Děloha je snadno odlišitelná od ostatních obyvatel hnízda: výrazně je převyšuje jak hmotností (230-250 mg – fetální děloha a 150-180 mg – neplodná), tak velikostí (v závislosti na roční době, její délka se pohybuje od 20 do 25 milimetrů).
Včelí královna klade vajíčka rychlostí 1500-2000/den. Přibližná hmotnost každého vejce je 0,22 mg (čím mladší královna, tím více vejce váží). Snesení jednoho vejce netrvá déle než 47 sekund. Královna může za sezónu naklást až 200 000 vajíček.
V rodině se děloha dožívá až 4-5 let. Vzhledem ke zvláštní péči rodinných příslušníků o svou královnu i při nepříznivém zimování a nemocech hyne mnohem později než včely dělnice.
Děloha je připravena k páření již 8.-10. den po opuštění matečného louhu – kolébky pro budoucí královnu. Partnery přitahuje díky speciální zapáchající tekutině, kterou vylučují žlázy pod břišními tergity. Pokud v prvních 14 dnech královna s trubci nekopuluje, stane se neplodnou a celý život včelí rodiny bude zpochybněn, pokud jí ovšem včelař včas nepomůže.
Snáška vajíček začíná 4-6 dní po kontaktu s trubci. Ne všichni královnino potomci jsou předurčeni k vylíhnutí: pouze ta vajíčka, do kterých pronikla spermie, ostatní (neoplozená vajíčka) nemají pro rodinu žádnou hodnotu.
Etapy tvorby včelího plodu
Život včely se skládá z následujících fází:
- přípravné: vývoj larvy, zakuklení a zapečetění v plástové buňce v očekávání porodu (dělnice potřebuje k narození 21 dní);
- porod: seznámení se s úlem, krmení a zahřívání plodu (od 3-4 dnů), čištění buněk;
- lehká práce na úlu (od 4. dne po porodu);
- krmení larev a dělohy (od 6-7 dnů po narození);
- seznamovací lety (od 5. dne);
- sběr medu (17.-18. den).
Nejčastěji včela ukončí svůj život hned za letu, čímž své druhy zbaví potřeby čistit úl od mrtvol.
Včely dělnice a trubci: vlastnosti a funkce v rodině
Samičí složení včelí rodiny kromě královny zahrnuje obrovské množství dělnic: až 70-80 tisíc v období sběru medu a 20-30 tisíc mimo sezónu. Hmotnost jedné včely dělnice je asi 100 mg.
Na rozdíl od královny nemají včely vyvinuté reprodukční orgány a nejsou schopny reprodukovat potomstvo. Mnoho z nich však může snést neoplodněná vajíčka (protože nemohlo dojít ke kontaktu s trubci, spermie se nemohou dostat do vajíčka, aby je oplodnily). Takové včely se nazývají troudové včely.
Včely dělnice se vrátily do nektarového úlu
Povinnosti včelích dělnic:
- sběr pylu a nektaru;
- výroba a skladování medu v plástech;
- stavba plástů;
- krmení mláďat;
- péče o dělohu;
- udržování pořádku v úlu;
- regulace teploty a vlhkosti;
- ochrana hnízda.
Průměrně se v období sběru medu dožívá včela dělnice asi 30 dní. Jeho životnost se liší v závislosti na datu rozmnožování: jedinci, kteří se objevili na jaře, žijí až 35 dní a ti, kteří se vylíhli na začátku podzimu – až 3 měsíce. Tak dlouhý život je dán dobrou a nepřetržitou výživou: na podzim se mladá včela moc netrápí prací, ale hojně jí včelí chléb a v těle si ukládá zásoby užitečných látek. Když v hnízdě není žádný plod, mohou včely žít až 11-12 měsíců.
Tělesná teplota dělnice a včelstev se zvyšuje spolu s okolní teplotou. Pokud je tedy na dvorku 36°C, tělesná teplota včely vyskočí až na 40-42°C. Je to dáno vysokou fyzickou aktivitou během letu. K ochlazení snižuje včelí tělo spotřebu kyslíku a aktivně odpařuje vlhkost.
Trubci by měli být ve složení včelstva zařazeni jako poslední. Nejsou obdařeni voskovými žlázami, což jim neumožňuje stavět plásty, navíc nemají ani žihadlo na ochranu, ani speciální zařízení na nohách na sběr pylu. Proto v úlu nevykonávají žádnou práci a nemohou se samy živit. Trubci se krmí z obecných zásob nebo přímo z proboscií včel dělnic.
Jedinou funkcí trubců je pářit se s královnami. Když královna hledá partnery, trubci aktivně bojují o právo vlastnit samici. To umožňuje přirozenému výběru vyřadit ty nejslabší a poskytnout královně ty nejlepší partnery k produkci početných a silných potomků.
Dron váží asi 240-250 mg, délka jeho těla je 16-17 mm. Tito samci se v rodině objevují na konci jara, těsně před začátkem toku medu. Již 8. – 11. den po opuštění kolébky se dron stává plnohodnotným partnerem pro dělohu.
Koncem léta potřeba trubců mizí, včely je přestávají krmit a postupně je vytlačují z úlu. Pokud zůstanou v hnízdě, je to přímý znak toho, že v něm děloha není, nebo je neplodná.
Včelí rodina je složitý, ale zároveň dobře organizovaný a soběstačný organismus.
Nebudu zabíhat hluboko do historie a o tom tento článek není. Dovolte mi jen říci, že včely jako druh existují již více než 200 milionů let. Přežili dinosaury! Pro srovnání: člověk podle vědců existuje jen 200 tisíc let.
Kdo vůbec žije v úlu?
To znamená, včelstvo tvoří pouze tři druhy jedinců :
- Včely dělnice jsou samice s nedostatečně vyvinutými genitáliemi;
- Trubci jsou jedinci mužského pohlaví;
- Děloha je ženský jedinec s vyvinutými pohlavními orgány.
Nyní pojďme mluvit o všem v pořádku. Délka života včel se velmi liší a pohybuje se od 30 do 270 dnů. To závisí na tom, zda se včela zabývala vnitroúlovými pracemi, zda se podílela na výchově plodu a zda plnila funkci krmné včely.
Od svého narození včela pracuje, neodpočine si ani minutu. Odtud asi pochází ono rčení “pracovat jako včela” .
Život včely
Fotografie z vyhledávače Yandex, protože já sám rozhodně nebudu moci chytit včely a vyfotografovat je.
Ihned po opuštění cely mladá včela ho důkladně olízne. A nejen své, ale v případě potřeby i sousedů. Takto připravuje buňky na budoucí kladení vajíček královnou.
Od 3 do 6 dnů života , včela aktivně vylučuje voskové destičky a stává se z ní stavitel.
Po 6 dnech života Stále mladá včelka začne vylučovat mateří kašičku a stává se z ní živitelka. Larvy potřebují především krmení do 3. dne života. Včely jím ale krmí i královnu, i když samy se živí medem a včelím chlebem – kaší.
Ve vyšším věku včela pokračuje v práci uvnitř úlu. K jejím povinnostem kromě výše uvedeného patří čištění, hlídání, příjem a zpracování nektaru (budoucího medu), pylu (budoucí chléb), udržování požadované teploty a vlhkosti uvnitř úlu.
Od 8. dne života , včela se stává létající. Zpočátku se jedná o krátké a seznamovací lety. Obvykle trvají jen pár minut. Ale každým dnem jsou častější a delší.
Od chvíle, kdy se včela stane létající, její funkce zahrnují dodávku nektaru, pylu, propolisu a vody. Zdálo by se, že když veškerou práci dělají včely, proč rodina potřebuje drony? Opravdu jde jen o oplodnění dělohy?
O dronech
Mimochodem, Po spáření dron okamžitě umírá! Jeho pohlavní orgán zůstává v děloze a on sám padá na zem mrtvý. Je dobře, že nejsem dron, každý, kdo to čte, si teď asi myslí)))
Ale trubci hrají v životě včelstva velmi důležitou roli . Většinu času (23 hodin denně) tráví trubec v úlu. Létá kolem jen jednu hodinu denně. Chtě nechtě je to opravdový ohřívač včelího plodu, jehož zrání musí probíhat při teplotě striktně 36 stupňů.
Tělesná hmotnost drona je 2,5krát větší než tělesná hmotnost včely. Už jen svou přítomností zbaví dvě a půl včely nutnosti udržovat v plodišti potřebnou teplotu. Tím ale jeho pozitivní funkce nekončí.
Dron je opravdu tak líný, že se nedokáže ani sám najíst. Ale jako každý muž rád jí, takže ho krmí včely.
Dron sežere za den asi 3x více než jeho sestry. Ale v okamžiku přijetí kapky medu z včelí úrody do něj dron předá potřebné prvky, které výrazně prodlužují životní aktivitu včel. Svůj chléb tedy nejí nadarmo.
Pokud je v aktivním období v létě od 50 do 100 tisíc včel, pak je v rodině pouze 500 až 1000 trubců.
Každý úl má královnu!
V rodině je vždy jen jedna královna! Po celý svůj život se děloha živí mateří kašičkou. Díky tomu je její životnost mnohonásobně delší než u běžných včel. Dožívá se od 3 do 6 let a plní pouze jednu funkci – kladení vajíček.
Její matka, mírně řečeno, je taková, protože celé poslání mateřství leží na bedrech včel. Je mylné si myslet, že královnou rodu je královna. Ve skutečnosti to mají na starosti včely.
Chtějí krmit královnu, ale chtějí omezit její krmení, což zase povede ke snížení produkce vajec. A dokonce ji budou chtít zabít, třeba až bude stará nebo nemocná. A pak vynesou další.
No a tady se dostáváme k nejdůležitější otázce.
Kdo ovládá včely?
Jak vědí, kolik pylu nebo nektaru, vody nebo propolisu mají přinést, protože neumí komunikovat. Proč komunikovat, nemají ani tendenci přemýšlet, protože nemají mozek, žijí podle reflexů.
Vše se řídí obecným metabolismem! Představte si, že se jedná o jeden společný žaludek. Od strumy ke strumě doslova během několika minut si včely vyměňují potravu a s ní se přenášejí informace o nedostatku vody, propolisu nebo pylu. O porušení teplotního a vlhkostního režimu, o touze uvolnit roj.
Jedna včela není rodina, protože sama nemůže přežít.
Sto včel také není rodina. A ani tisíc včel stále není rodina. 10000 – to je minimální požadovaný počet jedinců k provedení kompletního metabolismu a informací. Od této chvíle začíná pracovat kolektivní mozek a včelí rodinu lze nazvat samostatným, soběstačným, vysoce organizovaným organismem!
Pokud se vám můj článek líbil dát lajky, Tímto způsobem mohu pochopit, kolik z vás zde čte.
A ano PŘEDPLATIT na kanál, pokusím se poskytnout spoustu užitečných a zajímavých informací.
